Hranice ve vztahu, hranice v pomáhající profesi… To je téma, které mezi pracovníky pomáhajících profesí hodně rezonuje, a také by mělo. Pravidelně se zamýšlet nad tím, jak mám vlastně já osobně nastavené hranice, patří mezi důležité součásti profesionality každého pracovníka. A také je to téma, které nemá jednoduchou odpověď, jednoduchý návod, který by fungoval každému a za každé situace.
Někdo inklinuje spíše k bližšímu, důvěrnějšímu vztahu s klienty, někdo má větší odstup. Je to o přirozenosti každého z nás, naší povaze, temperamentu, zkušenostech, zážitcích… a je to v pořádku, protože každý jsme opravdu jiný. Důležité ale je, abychom při naší práci příliš „nevybočili“, abychom se nedostali mimo oblast zdravě nastavené hranice.
Spousta pracovníků se naopak brání nad tímto vůbec přemýšlet. „Já to mám prostě dobře. Já to zvládám. Tohle nepotřebuji řešit.“ To jsou časté odpovědi, které slyšíte, když se na hranice ptáte. Pokud ale překonáte tuto prvotní hradbu neochvějných přesvědčení, jen si potvrdíte, že je potřeba toto téma zas a znovu otevírat a zas a znovu řešit.
Takový neochvějně přesvědčený člověk, který má ve skutečnosti hranice nastavené špatně, totiž ubližuje. Ubližuje sobě, ubližuje klientům, ubližuje kolegům. Zní to tvrdě? Asi ano, ale je to tak. A toto všechno může činit v neochvějném přesvědčení, že přece dělá, co může, dělá všechno nejlíp a možná ještě víc. Co si pod tímto „ubližováním“ představit?
Ubližuje sobě…
Dlouhodobé překračování hranic může mít pro člověka mnoho negativních důsledků. Může narušovat naši rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem, naše mezilidské vztahy (ať už v soukromí či v práci), může vést k dlouhodobému stresu, může vést k vyhoření pracovníka…
Ubližuje klientům…
Klient v nás nepotřebuje zástupce rodiny, bráchu, ségru, vnouče, kámoše. Potřebuje v nás profesionála, který ho nebude nechtěně zneschopňovat tím, že bude pravidelně dělat víc než má. Nebude ho také mást v tom, co má vlastně od naší služby očekávat (protože proč pro mě tohle všechno nedělají i ostatní pracovníci?)
Ubližuje kolegům…
Dosáhnout dobře fungujícího týmu pracovníků, to je hodně náročná disciplína. Sladit jednotlivé členy týmu a dosáhnout toho, že opravdu „táhneme za jeden provaz“, o tom může mnoho vedoucích týmů jen snít. Proto je důležité si uvědomit, že stačí jeden pracovník překračující hranice a celá týmová spolupráce může být narušena.
Co s tím? Pojďme nad tématem hranic prostě přemýšlet, pojďme se o nich bavit, diskutovat, hledat řešení pro konkrétní situace, konkrétní klienty, konkrétní spolupráci s kolegy. Zahoďme rigidní přesvědčení o jediné a správné cestě a hledejme. Je to téma, které můžeme řešit při týmových poradách, při supervizích, na školeních. A taky samozřejmě sami se sebou…
Pokud chcete nad tímto tématem přemýšlet při školení, můžete vyzkoušet náš akreditovaný kurz ZÁKLADY NASTAVENÍ HRANIC V POMÁHAJÍCÍ PROFESI:
